Těšín (Česko a Polsko : okres : 1868-1920)

Těšín (Česko a Polsko : okres : 1868-1920) (preferované)

vznik, 1868

zánik, 1920

politický okres

Definiční bod

Mapa s náhledem, POINT (18.63343 49.74886)

Popis

Pod okres Těšín tehdy spadaly i obce nacházející se dnes na území Polska.

Administrativní zařazení

Evropa (kontinent/světadíl)

Typ geografického objektu

okres

Dějiny

Zákonem z 21. prosince 1867 (č. 144/1867 ř. z.) došlo opět k oddělení soudní správy od správy politické a přistoupilo se znovu ke zřízení samostatných okresních hejtmanství a okresních soudů. Prováděcím nařízením ministerstva vnitra z 10. července 1868 (č. 101/1868 ř. z.) bylo obnoveno Okresní hejtmanství v Těšíně. K politickému okresu Těšín byl připojen soudní okres Frýdek a odloučen soudní okres Fryštát, který se stal součástí nově vytvořeného samostatného politického okresu Fryštát.
Obvod Okresního hejtmanství v Těšíně tvořily tedy soudní okresy Těšín, Frýdek a Jablunkov. Dle výsledků sčítání lidu k 31. prosinci 1880 měl okres celkem 101 obcí s celkovým počtem 113 910 obyvatel.
Do obvodu soudního okresu Těšín spadaly obce Bažanovice (Bażanowice, PR), Bobrky (Bobrek, PR), Březůvka (Brzezówka, PR), Děhylov (Dzięgielów, PR), Dobratice, Dolní Bludovice, Dolní Datyně, Dolní Domaslavice, Dolní Líštná, Dolní Těrlicko, Dolní Tošanovice, Dolní Žukov, Guty, Hazlach (Hażlach, PR), Hnojník, Horní Domaslavice, Horní Líštná (Leszna Górna, PR, část obce Horní Líštná, ČR), Horní Těrlicko, Horní Tošanovice, Horní Žukov, Hradiště, Humna (Gumna, PR), Chotěbuz, Kojkovice, Komorní Lhotka, Konská, Krásná (Krasna, PR), Mistřovice, Mnichy (Mnisztwo, PR), Mosty, Nebory, Ohrazená (Ogrodzona, PR), Pastvisko (Pastwiska, PR), Pohvizdov (Pogwizdów, PR), Puncov (Puńców, PR), Ropice, Řeka, Smilovice, Soběšovice, Stanislavice, Střítež, Svibice, Šumbark, Těšín, Třanovice, Třinec, Vělopolí, Zámrsk (Zamarski,
PR), Životice.
Do obvodu soudního okresu Frýdek spadaly obce Bartovice, Baška, Bruzovice, Dobrá, Horní Bludovice, Horní Datyně, Janovice, Kaňovice, Krásná, Lískovec, Lubno, Malenovice, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Nová Ves, Pazderna, Pražmo, Prostřední Bludovice, Pržno, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Skalice, Staré Hamry, Staré Město, Šenov, Václavovice, Velké Kunčice, Vojkovice, Vratimov, Vyšní Lhoty. Do obvodu soudního okresu Jablunkov spadaly obce Bocanovice, Bukovec, Bystřice, Hrádek, Jistebná (Istebna, PR), Jablunkov, Javořinka (Jaworzynka, PR, část obce s názvem Hrčava, ČR), Karpentná, Koňákov (Koniaków, PR), Košařiska, Lomná, Lyžbice, Milíkov, Mosty, Návsí, Nýdek, Oldřichovice, Písek, Tyra, Vendryně.
V souvislosti s obnovením Okresního hejtmanství ve Frýdku v roce 1901 byl politický okres Těšín tvořen pouze soudními okresy Těšín a Jablunkov.
Rozpad Rakousko-Uherska a vznik nástupnických států s sebou přinesl také československo-polský spor o Těšínsko. V říjnu 1918 vznikla Rada Narodowa Księstwa Cieszyńskiego, která požadovala ve svém prohlášení z 30. října 1918 připojení celého Těšínska k Polsku. Zemský národní výbor pro Slezsko v Polské Ostravě vydal 1. listopadu prohlášení o tom, že přebírá vládu nad celým Slezskem. Oba orgány si tedy činily nárok na celé Těšínsko, skutečnou moc však vykonával každý z nich jen na části území. Polská Rada Narodowa se sídlem v Těšíně spravovala politický okres Těšín a Bílsko a větší část politického okresu Fryštát. Politický okres Frýdek a šest obcí fryštátského okresu bylo začleněno do území pod československou správou. Takto upravovala poměry politické správy na Těšínsku prozatímní československo-polská dohoda z 5. listopadu 1918.
Koncem listopadu vyhlásila polská vláda ve Varšavě volby do ústavodárného sejmu, které se měly konat 26. ledna 1919 také na Těšínsku. Československá vláda zaslala do Varšavy protestní telegram, který však zůstal bez odpovědi. Za této situace začala pražská vláda v Paříži usilovat o to, aby sporné území bylo buď obsazeno francouzským a italským vojskem, nebo o souhlas, aby je mohla obsadit vojskem vlastním. Dne 23. ledna 1919 zahájilo československé vojsko obsazování území na východ od demarkační čáry. Řešení československo-polského sporu o Těšínsko se přeneslo na půdu pařížské mírové konference.
Novou politicko správní situaci na Těšínsku přinesla pařížská smlouva z 3. února 1919. Byla stanovena nová demarkační čára probíhající přibližně kolem Košicko-bohumínské dráhy. Na polské straně zůstal Fryštát, Těšín, Dolní Žukov, Třinec a Jablunkov, na české Bohumín, Lazy a Karvinná. Dosavadní politické úřady v Těšíně a Fryštátě se tak ocitly v polské části na východ od demarkační čáry. Správní záležitosti západní části těšínského okresu mělo vyřizovat Okresní hejtmanství ve Frýdku, v západní části okresu Fryštát bylo správním úřadem I. instance Okresní hejtmanství ve Fryštátě, tehdy se sídlem v Karvinné. Období od vytvoření demarkační linie pařížskou úmluvou z 3. února 1919 až do příjezdu mezispojenecké plebiscitní komise se sídlem v Těšíně v lednu 1920 znamenalo pro západní československou část těšínského a fryštátského okresu období značné právní i administrativní nejistoty.
Západní československá část okresu Těšín byla podřízena nově zřízenému úřadu Prefektury pro západní část východního Slezska, která přejala správní agendu politického úřadu II. instance. Politickou správou I. instance pověřila prefektura nejprve Okresní hejtmanství ve Frýdku a později zřídila vlastní úřad I. instance podprefekturu s pravomocí okresního hejtmanství v západní části okresu Těšín. Západní československou část okresu Fryštát (karvinský revír a Bohumínsko) spravovala Mezinárodní správní komise (Internationale commission administrative de Karvin), která byla politickým úřadem v I. a II. instanci. Mezispojenecká plebiscitní komise zde působila po celou dobu plebiscitních příprav jako III. instance s legislativní pravomocí.
Tento správní stav trval až do rozhodnutí pařížské konference velvyslanců z 28. července 1920 o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko. Ve smyslu zákona č. 266/1920 Sb. bylo v letech 1920-1928 prováděno mezinárodní komisí pro stanovení československo-polských hranic na Těšínsku, Oravě a Spiši rozhraničování území a byly stanoveny definitivní hranice obcí a ve smyslu výnosu ministerstva vnitra z 15. listopadu 1927 č. 71767/7 určeny jejich názvy.
Součástí polského státu se staly ze soudního okresu Jablunkov obce Jistebná (Istebna), Javořinka (Jaworzynka) a Koňákov (Koniaków) a ze soudního okresu Těšín obce Bažanovice (Bażanowice), Bobrky (Bobrek), Březůvka (Brzezówka), Děhylov (Dzięgielów), Hazlach (Hażlach), Horní Líštná (Leszna Górna), Humna (Gumna), Krásná (Krasna), Mnichy (Mnisztwo), Ohrazená (Ogrodzona), Pastvisko (Pastwiska), Pohvizdov (Pogwizdów), Puncov (Puńców), Zámrsk (Zamarski). Současně bylo rozděleno město Těšín na československou a polskou část. Městské části Brandýs, Kamenec a Saská Kupa daly základ novému městu, které dostalo název Český Těšín.

Odkazy na zdroje informací

Správní vývoj okresu Karviná